Psí cesta František z.s.

Psí cesta František z.s.

Proč František? Protože je byl pojmenovaný můj první senior z útulku se statusem „počítejte tak dva tři měsíce, déle s Vámi asi nebude“ (jinak první velectěnou babí z útulku byla Boženka :)). Fanoušek Fany je maskot celé Cesty, protože překonal nevlídné prognózy lékařů o celé krásné čtyři roky :). Fany dostal jméno po dědečkovi Františkovi, který mi toho do života spousta přinesl, hlavně život hrou.. A v neposlední řadě, když jsem se podívala na Sv. Františka, bylo mi jasné, že toto jméno pro mou cestu mě nepotkalo náhodně. Ostatně nic není náhoda. František byl celkem divoký v mládí, až později se o něm traduje legenda „že když nenalezl posluchače mezi lidmi, odešel do lesa a kázal lesní zvěři, která mu pozorně naslouchala. Je však známo, že František měl ke zvířatům neobyčejně kladný vztah a ochraňoval je před zlým zacházením ze strany surových lidí. Zvířata označoval za své bratry a sestry, věřil dokonce, že všechna zvířata oslavují svého Stvořitele a vzdávají mu chválu, např. ptáci svým zpěvem. Proto je také pokládán za patrona zvířat i ochránců přírody.“ (viz Wikipedie). Ač neoslavuji Stvořitele (má filosofie je jednoduší, oslavuji totiž život), určité části legendy jsou mi velmi blízké.

Co Psí cesta František nabízí? Majoritně se orientuji na psí dědečky a babičky, kterým poskytuji domeček na dožití, ač nutná poptávka po umístění kočiček a dalších zvířátek rozšířila i nabídku mých možností, a tak tu mám i kočičky k adopci, slepičky z velkochovu, indické běžce, koně.. A vůbec, jen ať to u nás žije :).

Také se snažím pomáhat okolí s osvětou, přednášky, chodí ke mně školy na exkurzi mezi zvířulátka, dělám individi výcviky pejsků. snažím se lidem předat vnímání a chápání komunikace z pohledu pejska.

Moje Duše má poslání (dar) doprovázet ostatní bytosti přes práh fyzického bytí, a Smrt, kterou oslovuji Milostpaní pro mě není tabu, ale přirozenou součástí nevyhnutelné Cesty Koloběhu. Naše evropská kultura rádoby vyspělá však Milostpaní tabuizuje, a tak ji bereme často jako zlo. Přitom jak lze brát jako špatné něco, co se týká každého z nás? Osobně mi její blízkost a neustálá přítomnost u odcházejících bližních (ať lidí, nebo zvířulátek) přináší možnost užívání Života, takového, jaký je. Neřešit malichernosti. Užívat přítomnosti. Naše tělo není nesmrtelné, a je fajn žít tak, abychom každý den měli pocit naplnění a radosti :).

Moje pojetí a zkušenost se Smrtí, o kterém píšu i zde na webu v článku Smrt má vůni (na webu www.psicestafrantisek.cz), je pro mnohé z vás inspirující, pro jiné děsivé. Přesto, pokud byste cítili potřebu nebo jen chuť mě oslovit a na toto tiché téma pohovořit, jsem tu pro vás. Mým posláním je doprovázet Duše k Milosti, za ruku, za packu, vím, co můžete čekat, nebo vaše okolí..